Divoká růže

O ŠÍPKOVÉ DIVĚ

Žila byla jedna dívka.
Trnitou cestou šla,
hledala východ ze spícího království –
nebo si snad ani nevšimla,
že její vlastní nitro tiše spí.    

Pak dělo se jí
Že jeden den jásala, do nebe skákala
jiný den bouřila se a prskala

Zmatená stála uprostřed sebe sama,
kde se střetávaly dvě protichůdné síly.
Na povrchu byla pevná a odhodlaná,
ostrými lokty si razila cestu vpřed,
ale uvnitř…
jemný dech,
vlídnost, ve všech ohledech

Tak zvětšily se, pocity spící divy
A poznala, že když seznámí spolu dvě protichůdné síly
Spolupracovat budou už navždy, 
Jako růže – královna mezi květinami –
co svou krásou láká všechny,
jemnými lístky měkčí tvrdé slupky lidí,
a přitom se chrání svými trny
před zlomyslnými činy. 
Stane se vyrovnaná a silná,
plná života, beze strachu a pocitu viny.